ATMOS - Jaroslav Cankař a syn

Životnost ocelových kotlů ATMOS verzus litina

Průměrná životnost ocelových ekologických zplynovacích kotlů při předepsaném zapojení s termoregulačním ventilem nebo Laddomatem 21 je v základu 10 let. V praxi však může být životnost kotle vyšší i nižší. Vše je ovlivněno různými faktory, na které chceme upozornit. Proto jsou kotle ATMOS vyráběny z kvalitních ocelových plechů o tloušťce 6 mm.

Princip:
Při zplynování paliva na zplynovací trysce nebo zplynovacím roštu dochází k tvorbě žhavého dřevěného uhlí (uhlíků), na kterých dochází za omezeného přístupu vzduchu k uvolňování plynů, které se míchají se sekundárním vzduchem ve zplynovací trysce nebo zplynovacím roštu a ve formě plamene dohořívají ve spodním spalovacím prostoru. Nad žhavou vrstvou, kde dochází k tvorbě plynu je pásmo, kde se palivo předsouší. Při tomto procesu dochází k uvolňování vodní páry a některých plynů. Pokud tyto nespálené plyny a vodní pára zkondenzují, vznikají látky, které poškozují těleso kotle, jsou to dehty a kyseliny. Tyto látky svým dlouhodobým působením vyleptávají různá místa (plochy) a tím zeslabují tloušťku materiálu. Je třeba jasně říci, že je to daň přírodním zákonům za to, že usilujeme o co nejvyšší účinnost a nejlepší spalování kotlů na pevná paliva.

Pokud bychom vyrobili zplynovací kotel z litiny, jak občas někoho napadne, ze které se běžně vyrábějí klasické kotle, a nebyl by kotel ošetřen vhodným zapojením proti nízkoteplotní korozi, dojde k poškození tělesa stejným způsobem a možná ještě za kratší časový úsek. Proto chceme odpovědně říci, že udávaná, o něco vyšší životnost klasických litinových kotlů je relativní a může být vykoupena jen na úkor účinnosti kotle, tzn. spotřeby paliva. Klasické principy spalování bohužel neumožňují vyšší účinnost, vysokou regulaci výkonu a ekologicky šetrné topení k životnímu prostředí. Proto již v dnešní západní Evropě nemají své místo.

Každého asi napadne myšlenka vyrobit kotel ze speciálního antikorozního materiálu. Cena takového kotle by však byla vysoká a kotel by byl neprodejný. Proto je pro každého zákazníka ekonomicky výhodnější ocelový zplynovací kotel z 6 mm plechu s vysokou účinností, řádně a kvalitně zapojený, než kotel ze speciálního materiálu za dvojnásobnou cenu, nebo než klasický kotel, který topí „Pánu Bohu do oken“. Základem je tedy dosáhnout stavu, aby v přikládacím prostoru nevznikaly žádné dehty a kyseliny, které těleso kotle poškozují. Proto je třeba si definovat základní podmínky provozu zplynovacích kotlů obecně:

• Spalovat vždy suché palivo o 12 - 20 % vlhkosti - často podceňováno.
• Zhotovit kvalitní zapojení kotle s termoregulačním ventilem nebo Laddomatem 21 - kotel se nesmí v žádném režimu výkonu podchlazovat na zpátečce pod 65 °C a výstupní teplota vody z kotle musí být v rozmezí 80 - 90 °C, v opačném případě dochází k tvorbě dehtů a kyselin.
• Vhodně navrhnout výkon kotle - tepelné ztráty objektu, skutečný odběr tepla musí odpovídat výkonu kotle - kotel nelze extrémně předimenzovat
• Využívat výkon kotle - kotel není určen k trvalému topení při minimálním výkonu, ten přináší nízkou teplotu spalin ( např. pod 110 °C - topením v létě jen do bojleru), při kterém kondenzují dehty a kyseliny, které poškozují těleso kotle a komínu. Vše v takovém případě nejlépe vyřešíme zapojení kotle s akumulačními nádržemi nebo denním zatápěním.